Život se vrací do spáleniště: obnova přírody po požáru v Českém Švýcarsku je překvapivě rychlá, potvrzují vědci
Rozsáhlý požár, který v létě 2022 zasáhl Národní park České Švýcarsko a Národní park Saské Švýcarsko, využili vědci k unikátnímu ekologickému výzkumu. Tým odborníků z Biologického centra AV ČR, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a dalších institucí již třetím rokem monitoruje, jak se na spáleništi obnovuje a vyvíjí porost, půda a rozvíjí společenstva živočichů. Výsledky jsou povzbudivé – příroda se zotavuje velmi rychle, spálené plochy zarůstají vegetací a v parku vzrůstá počet druhů živočichů, včetně těch ohrožených.
V rámci projektů FIREST a HEDA podpořených Technologickou agenturou České republiky, vědci od roku 2023 systematicky sbírají data o výskytu bezobratlých živočichů, ptáků, netopýrů, rostlin, půdních organismů, chemismu i mikroklimatu. Již v prvním roce výzkumu (2023) byl patrný prudký rozvoj pionýrské vegetace, jako jsou bříza, olše a ostružiník nebo pyrofytů jako hasivka orličí a vřes. Vědci na spáleništi zaznamenali stovky druhů živočichů, mezi nimiž byli například saranče tmavá (Chorthippus pullus), která se vyskytuje na otevřených písčinách, můra šípověnka zední (Bryopsis muralis), skalní druh vyvíjející se na lišejnících, či brouk myšák šupinkatý (Lacon lepidopterus), vzácný obyvatel jehličnatých pralesů. Dokonce zaznamenali na jedné spálené ploše i nový druh brouka pro Českou republiku – kvapníka Amara kulti (Hejkal et al. 2024).
I v následujícím roce pokračovala rychlá změna ve společenstvech. „Za jediný rok se počet jedinců nočních motýlů díky rozvoji vegetace téměř zdvojnásobil a vzrostl i počet druhů,“ říká Alena Sucháčková z Biologického centra AV ČR. I počet druhů živočichů žijících v půdě velmi rychle roste (Janáč a Devetter 2022, 2023, Devetter 2024). Požár sice přinesl destrukci a dramatickou změnu, ale také otevřel prostor pro druhy, které se v běžném lese téměř nevyskytují. Některé druhy ohroženého hmyzu spáleniště přímo vyhledávají. Z druhů, které ke svému vývoji potřebují oheň, byli nalezeni střevlíci Sericoda quadripunctata nebo Pterostichus quadrifoveolatus.
Požár výrazně změnil strukturu lesních porostů, a tím i podmínky pro živočichy i rostliny. Z dat dálkového průzkumu Země lze dobře sledovat tyto změny i vývoj po požáru. Laserové (LIDAR) i multispektrální snímkování ukazuje rychlý nárůst vegetace – místy až o 2 metry, a umožňuje sledovat regeneraci vegetace po požáru v závislosti na konfiguraci terénu, stejně jako retenci a postupný rozpad mrtvého dřeva. Struktura porostu je pak určující pro biodiverzitu, jelikož ovlivňuje jak mikroklimatické podmínky na stanovišti, tak i dostupnost vhodných úkrytů pro živočichy.
Významnou roli hraje také půdní chemismus a mikroklima. Teplotní extrémy na spáleništi překračují běžné hodnoty a ovlivňují vývoj vegetace i půdních organismů. Vědci zaznamenávají i rozdíly mezi typy porostů. Teplota ovlivnila především spálené bučiny, kde se značně zvýšila denní i sezónní fluktuace teplot. Rostlinná společenstva, která kolonizovala čerstvé spáleniště, se výrazně nelišila mezi typy lesa, ale v závislosti na míře prohoření půdního profilu a byla pro ně důležitější zvýšená dostupnost světla a živin (Lanta et al. 2025).
Požár uvolnil velké množství živin ze shořelé půdní organické hmoty, které se částečně znovu vážou do půdy a nově se vyvíjející vegetace a částečně se odplavují srážkami z povodí (Devetter a Adámek 2022). Uvolňují se i látky dlouhodobě vázané v půdní organické hmotě, jako například rtuť, a její koncentrace na odtoku z povodí výrazně stoupají. Nyní ale již jejich koncentrace opět klesají, na což reaguje pomalejším růstem i vegetace a objevují se semenáčky i vytrvalých dřevin jako borovic, buků a dubů.
Výzkum přináší cenné poznatky o ekologické obnově, sukcesi a zároveň i podklady pro plánování péče o chráněná území postižená požáry, případně využití ohně v managementu území.
Své výsledky představí vědci letos v říjnu v Děčíně na mezinárodní konferenci o ekologii požárů „FIRECE: Oheň v ekosystémech střední Evropy“ (https://firece.bc.cas.cz/en/cs). Akce se koná pod záštitou ministra životního prostředí Petra Hladíka.
Literatura
Devetter M. (2024) Na počátku byl popel 3 Vesmír 103 (12) : 716-719.
Devetter M., Adámek M. (2022) Oheň lesu pomáhá Vesmír 101 (12) : 754-758.
Hejkal J., Blazej L., Kozel P., Suchackova A., Vonicka P. (2024) FAUNISTIC RECORDS FROM THE CZECH REPUBLIC – 556. Klapalekiana 60: 47–49.
Janáč M., Devetter M. (2022) Na počátku byl popel Vesmír 101 (12) : 760-761.
Janáč M., Devetter M. (2023) Na počátku byl popel 2 Vesmír 102 (12) : 704-705.
Lanta V., Adámek M., Chlumská Z., Pánková K., Kopecký M., Macek M., Růžičková A., Busse A., Vébrová D., Ruka A.T., Řeháková, K., Holá E., Čížek L., Doležal J., Sucháčková Bartoňová A. (2025) Plant colonisation, soil nutrient patterns and microclimate after a large forest fire in temperate Central Europe. Forest Ecology and Management 585: 122643.
