Půda může hrát důležitou roli v boji proti změně klimatu - dokáže totiž ukládat obrovské množství uhlíku. Půdní procesy v rozdílných ekosystémech, jako jsou např. lesy, louky či pole, však fungují různě a do hry vstupuje mnoho vlivů. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s kolegy z Německa a USA se nyní zaměřili na to, jaký vliv na ukládání uhlíku do půdy má rozmanitost rostlin.
Mezinárodní portál Research.com zveřejnil nejnovější žebříček nejcitovanějších vědců pro rok 2025. Mezi českou špičkou v několika vědeckých oborech figuruje přes 20 vědců z Biologického centra AV ČR, přičemž hned dva z nich obsadili přední příčky v oboru genetika, a molekulární biologie - Julius Lukeš a Jiří Macas.
Čestnou oborovou medailí Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách ocenila Akademie věd ČR práci Iva Šafaříka z Biologického centra AV ČR. Vyvíjí metody pro přípravu magneticky modifikovaných (bio)materiálů s širokým využitím, což potvrzuje i obliba jeho postupu ve vědecké komunitě.
Jak obnovit narušenou krajinu po skončení těžby v lomech a dolech? Lidé rádi vidí krajinu rychle zelenou, což je ale nákladné a ne vždy výhodné pro odolnost a rozmanitost krajiny. Vědci z Akademie věd ČR pod vedením Jana Frouze z Biologického centra v odborném stanovisku vysvětlují, proč je někdy nejlepší, když oživíme krajinu pomocí přírodních procesů - porosty se obnoví zcela samy. Ušetřené...
Právě vychází nová popularizační knížka Desatero péče o půdu a abeceda hospodáře. Jejím autorem je Miloslav Šimek z Ústavu půdní biologie a biogeochemie BC AV ČR a vydalo ji Biologické centrum AV ČR v rámci projektu Strategie AV21 s názvem Záchrana a obnova krajiny.
Přejeme Vám krásné a poklidné prožití vánočních svátků a do nového roku pevné zdraví, hodně štěstí a mnoho úspěšných objevů v profesním i osobním životě!
Želvušky, které obývají povrchy ledovců napříč Arktidou, jsou skvěle přizpůsobené životu v ledovcových ekosystémech. Jejich jednotlivé populace naznačují, že ztráta každého ledovce může znamenat nevratnou ztrátu místní genetické rozmanitosti. Výzkum českých vědců ale odhalil, že právě tyto želvušky dokážou lokálně přežívat i dlouhá období bez ledu.
Životní strategie celé řady půdních živočichů mohou výrazně ovlivnit tvorbu labilní a stabilizované organické hmoty v půdě. To může mít potenciální důsledky na způsoby, jak se s půdou zachází jakožto s úložištěm uhlíku, zásobárnou živin nebo zdrojem potravy. Takový je hlavní závěr přehledové studie týmu vědců z Biologického centra Akademie věd ČR, německého Centra pro integrativní výzkum...
Dvě desítky mimořádných mladých vědců a vědkyň včera získaly prestižní ocenění Akademie věd ČR, Prémii Otto Wichterleho pro rok 2024. Jsou mezi nimi i čtyři jména z českobudějovického Biologického centra AV ČR: Maria-Cecilia Chiriac, Galina Prokopchuk, Tomáš Štětina a Vojtěch Tláskal. Ocenění je určeno perspektivním vědcům a vědkyním do 35 let věku, kteří dosahují špičkových výsledků ve svých...
Virtuální prohlídka jaderné elektrárny, ochutnávka nejdražší vody na světě, zkoumání půdy všemi smysly, seznámení se s novým druhem savce či taneční výuka lidových tanců. Taková a mnohá další lákadla upoutala tisícovky návštěvníků letošního ročníku Veletrhu vědy. Největší vědecká akce v České republice se konala od čtvrtka 30. května do soboty 1. června 2024 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech....
