Datum: 12.03.2020

Intenzivní zemědělství ničí krajinu, upozorňuje 3600 vědců a žádá nápravu

Více než 3600 vědců, z toho přes 200 z České republiky, z nichž mnozí působí na Biologickém centru AV ČR, podepsalo výzvu žádající udržitelné zemědělství v Evropě. Nyní dochází vlivem intenzivního zemědělství ke ztrátě biologické rozmanitosti, zhoršuje se podnebí, dochází k degradaci půdy a kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy. Nastavení současné i připravované Společné zemědělské politiky EU (SZP) je pro řešení těchto problémů zcela nedostatečné. Evropští vědci proto požadují nápravu.

V posledních letech byla vypracována řada hodnocení, která konstatovala negativní vliv zemědělství na životní prostředí. Nicméně odezvou členských státu pro nové kolo SZP jsou pouze dílčí návrhy, které současnou krizi nijak neřeší. Základem SZP jsou dotace v řádu několika desítek miliard eur ročně.

Průmyslové zemědělství ničící přírodu by nemělo být podporováno z veřejných peněz
„Je nezpochybnitelné, že průmyslové zemědělství, které využívá velké množství hnojiv a pesticidů, a v případě ČR se provozuje na obrovských lánech bez ekologických prvků jako meze, louky, mokřady a stromořadí, je hlavní příčinou úbytku biodiverzity a kontaminace vod sloučeninami dusíku a pesticidy. V této formě by nemělo být podporováno z veřejných peněz, protože je dlouhodobě neudržitelné a poškozuje veřejné statky,“ říká Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a České geologické služby.

V návrhu nové SZP se počítá s velkým podílem přímých plateb na plochu (v takzvaném pilíři I) s nízkými environmentálními požadavky. „Tento systém je prokazatelně neúčinný k dosahování proklamovaných environmentálních cílů a z celospolečenského hlediska je navíc nespravedlivý. Navrhované zastropování, tedy limit plateb pro velké podniky a tzv. přerozdělování budou s velkou pravděpodobností – protože záleží na implementaci v jednotlivých členských státech – nedostatečné“, vysvětluje ekolog Jiří Guth. Dále má dojít k omezení výdajů na rozvoj venkova, včetně opatření v oblasti životního prostředí a klimatu.

Nejasné jsou i požadavky na tzv. zelenou architekturu, kdy mohou členské státy a jednotliví zemědělci plnění obcházet prostřednictvím nenáročných, resp. málo účinných opatření. V návrhu nové SZP nejsou uvedena nutná konkrétní opatření ve prospěch biologické rozmanitosti a životního prostředí, například podpora druhově pestrých trvalých travních porostů nebo podpora krajinné mozaiky (např. mezí, cest, mokřadů a potoků), která zvlášť v naší zemědělské krajině velmi chybí. "Pokud jde o environmentální hledisko, dosavadní zkušenosti bohužel jasně ukazují, že neurčitost požadavků povzbuzuje „závod ke dnu“, když členské státy „soutěží“ ve formulování co nejméně přísných podmínek pro přímé platby svým zemědělcům“, připomíná Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Kvůli intenzivnímu zemědělství ubývá hmyz, polní ptáci, zajíci i drobní savci
Při uplatnění těchto návrhů tak dojde k dalšímu prohlubování ekologické nestability, zhoršování stavu životního prostředí a ve svém důsledku i k poklesu celkové druhové diverzity a degradaci zemědělské krajiny. „Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti, zejména v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak svědky výrazného úbytku hmyzu, polního ptactva, zajíců, ale i drobných savců“, vysvětluje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Kromě toho, jsou tato stanoviště nenahraditelná při zadržování vody v krajině, což znamená, že mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat, tj. zmírňují dopady sucha a povodní. Dále redukují proces eroze a zlepšují kvalitu vody ve vodních tocích. Což je v kontextu právě probíhající klimatické změny velice důležitá skutečnost.

Cílem nové Společné zemědělské politiky musí být i ochrana přírody a krajiny
V květnu 2019 byl zvolen nový Evropský parlament a posléze ustanovena nová Evropská komise, což je skvělá příležitost pro obnovení jednání a diskuzí o smysluplných úpravách SZP. Cílem těchto úprav, podpořených vědeckými poznatky, by mělo být udržení úrodné a životaschopné zemědělské krajiny, ale i zachování biologické rozmanitosti, což je dnes hlavní prioritou ochrany přírody. „Podle mne jde o hodně. Mnoha škodám na životním prostředí totiž můžeme zabránit a mnoho peněz může být naopak využito ve prospěch biologické rozmanitosti, lidského zdraví, života na venkově a zmírňování důsledků změny klimatu“, zdůrazňuje Jiří Guth.

Zvýšení obsahu uhlíku v půdě změnou zemědělské praxe představuje velký potenciál pro sekvestraci uhlíku z atmosféry a tím i snížení antropogenní změny klimatu. Je škoda, že tuto možnost nevyužíváme a místo toho zemědělskou půdu obděláváme způsobem, který vede dlouhodobě k poklesu uhlíku v půdě a tedy k navyšování jeho množství v atmosféře.

Více než 3600 vědců vyzývá k přijetí účinných opatření pro udržitelné zemědělství
Vědci (jejichž spolupráci koordinuje dr. Guy Pe’er z Centra pro integrativní výzkum biologické rozmanitosti iDiv v Lipsku) v časopisu People and Nature vyzývají Evropský parlament, členské státy EU a Evropskou komisi k přijetí deseti naléhavých opatření k zajištění udržitelné výroby potravin, zachování biologické rozmanitosti, či zmírňování dopadů klimatických změn.
Mezi tato opatření patří: přijetí zásady, že veřejné prostředky slouží pro veřejné statky a služby, pokud jde o nástroje, tak do roku 2030 opustit současný systém přímých plateb (paušálních při splnění administrativních a technických požadavků) a nahradit ho platbami podle výsledků (tedy stavu vody, půdy, ovzduší a biodiverzity), k tomu vybrat vhodné ukazatele a hodnotící metody, určit větší podíl výdajů jak na konkrétní opatření na ochranu klimatu, tak na adaptaci na již probíhající změny a také zajistit soulad s ostatními politikami EU, zejména v oblasti zahraničního obchodu.

Výzvu již podpořilo více než 3600 vědců. Kompletní seznam signatářů zde: https://doi.org/10.5281/zenodo.3685632.

Zpět

 

KONTAKT

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.
Ústav půdní biologie
Na Sádkách 702/7
370 05 České Budějovice

NAJÍT PRACOVNÍKA